5 min. prožitek
Konečně jsem se zmohl na to se zvednout postele a jít si ven před budovu intru zapálit cigaretu, o které už jsem dlouho přemýšlel. Otravné myšlenky mě plácali přes obličej a já už jenom kráčím vstříc doplňení nikotinu a kdovíjakejch hnusnejch toxickejch jedů..... jak na tom člověk může být závislej? kuřák to nepochopí. Moje cesta je už u schodů, kde si prohlížím zajímavé obrazy na stropě a už výjdu ven. Přes obličej mi přejede závan erstvého vzduchu. Možná zbytečná věc se nad tím pozastavovat, když místo čerstvého vzduchu budu inhalovat jedovatý kouř.
Opřu se o barák, vytáhnu svoje 100´ cigáro a už jen při světlech noci přemýšlím, o smyslu i nesmyslu všeho, o nespravedlnosti a trýzni, která nás zužuje. Přemýšlel jsem o ukojení závislostí a na nic jiného jsem pak ani nemyslel. Když jsem si svoje potřeby splnil, začal jsem přemýšlet o tom kam ten svět spěje..... asi něco uvnitř mě chce myslet na takhle nezábavné věci a moje já, se tím musí zaobírat.
ccigareta už pomalu dohořela a já začal uvažovat nad tím, jaké by to asi bylo vypěstovat vlastní tabák a pak si založit vlastní výrobnu cigaret
název: Modes Tabacco
1 cigareta- 1 překvapení
a 19 cigaret dobrého tabáku s ekofarmy :-)
jo je to krásné topit se v těchto utopistických představách. Skoro tak krásné jako bylo típnutí vajgla o zeď budovy a následném cvrnknutím na silnici.
kráčím ale do svého pokoje s lepším pocitem:
konečné jsem si ho dal..... !